Od kočárů k limuzínám z Vrchlabí

„Dobrou práci poznáte podle toho, jak je udělaná tam, kde není vidět“

Od kočárů k limuzínám z Vrchlabí

1864 - 2008

V nastalé situaci realizoval tým, frustrovaný z promarněné příležitosti, alespoň kosmetické úpravy stávající dvanáctsettrojky, tedy projekt Š 776. Vůz dostal posilovač brzd a alternátor, novou masku chladiče, ocelové rámy dveří, zapuštěné vnější kliky dveří a bezpečnostní zámky Bomoro, antireflexní zrcátka, oválné světlomety s regulací podle zatížení, vrstvené čelní sldo pro mikrobus a montážní vůz, kotevní místa bezpečnostních pásů pro sedadla střední a zadní řady, opěrky hlavy pro přední sedadla, přístrojovou desku s kruhovými přístroji a novým popelníkem, elektrický ostřìkovač čelního skla, intervalový stírač, nový přepínač světel a novou stropní svítilnu, novou skupinovou svítilnu pro valníkové provedení, vzadu vyprošťovací hák, tepelnou izolaci předních podběhů, protipožární izolaci krytu motoru, převod pedálu plynu lankem, svislé pryžové členy na nárazníky a nakonec do výbavy standardně dodávaný výstražný trojúhelník, stranový klíč č. 13, nový šroubový zvedák a nástavec kanystru.

Prototypy této modernizace vznikaly od ledna do září 1971 (jedna dodávka a jeden mikrobus), vývoj přišel na 1,94 milionu korun. Takto vylepšené vozy se začaly sériově vyrábět od
1. března 1973.

V roce 1972 bylo vyrobeno 1020 minibusů, 1940 dodávek, 800 valníků, 730 sanitek, 1470 montážních a 90 pohřebních vozů, celkem tedy 6050 užitkových vozidel. Byly určeny převážně na domácí trh, i když 500 se jich exportovalo do Maďarska a 200 do Egypta.
Výrobní náklady mikrobusu v roce dosáhly 47 170 Kčs, velkoobchodní cenu stanovili 55 000 Kčs. Pro představu – průměrná hrubá měsíční mzda činila 1915 Kčs.
V roce 1973 byl vypracován návrh československé motorizace “na bázi společného vozu ČSSR/NDR se zapojením Slovenských kapacit. Náběh vozu v AZNP v roce 1978 na celou kapacitu 180 tis./rok a jeho rozšíření v BAZ (Bratislavských automobilových závodech – pozn. aut.) náběhem v roce
1979 na cíl. kapacitu 100 tis./rok tak, že v ČSSR bude dosaženo po roce 1980 celkově produkce 280 tis./rok. TAZ Trnava je od roku 1978 stanovena jako výrobce užitkových vozidel (trambus) o nosnosti 1000–1500 kg s celou kapacitou 18–20 tis. ks/rok.”

  • Jan Králík
  • Vydáno v roce 2008 nakladatelstvím Moto Public
  • 192 stran
  • ISBN: 978-80-904221-0-0, 978-80-904221-1-7 (ENG)